Vakuová destilace je určena výhradně pro zvýšení  flexibility
komplexu fluidního katalytického kraku, umožňující  rozšíře-
ní druhů  zpracovávaných  rop  a  tím  dovolující  zpracování
"lehčího" nástřiku v jednotce  fluidního  katalytického kraku.
Jednotka je navržena tak, aby produkovala  produkty  v  pře-
depsané kvalitě při prosazení 45 - 100 % projektové  kapaci-
ty.

Komplex fluidního  katalytického  kraku bude  provozován  v
součinnosti  s  provozem  stávající  rafinérie,  přičemž  bude
produkovat všechny komponenty vhodné pro mísení motoro-
vých paliv s výjimkou lehkého krakového oleje,který se bude
zpracovávat ve stávající jednotce hydrogenační rafinace plynového oleje. Jednotky v komplexu fluidního katalytického
kraku jsou navrženy tak, aby produkovaly produkty v předepsané kvalitě při prosazení 50 - 100 % projektované kapa-
city.

Všechny zbývající těžší produkty z fluidního katalytického kraku se budou mísit do nízkosirného, obchodně využitel-
ného topného oleje.

Projektovaná kapacita, založená na předpokladu výroby 365 dní v roce:

Vakuová destilace slouží k přípravě nástřiku na fluidní kata-
lytický krak. Surovinou  je  atmosférický  zbytek, produkt z
atmosférické  destilace,  který  se  do  jednotky  přivádí ze
skladu.

Atmosférický zbytek se předehřívá ve výměnících  teplem z
proudů, odtahovaných z vakuové  kolony  a  po smíchání  s
černým destilátem, produktem z vakuové kolony, se rozdělí
do 2 proudů, vstupujících  do  vakuové  pece, kde se přede-
hřeje na teplotu max. 404 ^oC.  Do všech 2 proudů v peci se
nastřikuje  pára.  Surovina, předehřátá  v  peci,  vstupuje do
nástřikového prostoru vakuové kolony.

Ve vakuové koloně je teplota max. 395 ^oC a vakuum 4,7 kPa.

Ve vakuové koloně se surovina  rozdestiluje na vakuový ply-
nový olej, který se vede přímo do  krakovací  jednotky. Část
vakuového plynového oleje  se  vede do  skladu. Ze  spodku
vakuové  kolony se odvádí  vakuový  zbytek na míchání těž-
kého  topného  oleje  v  jednotce  katalytického  kraku.  Do
spodku vakuové kolony  se  přivádí pára na stripování, která
se před vstupem přehřívá ve vakuové peci.

Vakuum ve vakuové koloně zajišťuje třístupňová  ejektorová
stanice. Kondenzací  par, nasávaných  ejektory z kolony, a
vodní páry, vstupující do ejektorů, vzniká směs uhlovodíků a kyselé vody, která se rozdělí v barometrickém uzávěru.
Zkondenzované uhlovodíky se vedou do jednotky katalytického kraku nebo do slopu. Kyselá voda se odvádí na stri-
pování kyselých vod. Nezkondenzovatelné uhlovodíky se vedou do jednotky katalytického kraku.

V jednotce fluidního katalytického kraku se získávají  štěpením  těžších ropných frakcí lehčí uhlovodíkové frakce, ka-
palné plyny, krakový benzin a lehký krakový olej.

Surovinou je vakuový plynový olej, který se do jednotky dopravuje:

Surovinová směs se po předehřátí ve výměnících teplem z proudů, odtahovaných z hlavní dělící kolony krakovací jed-
notky, vede  do  spodní  části  fluidního katalytického  krakovacího reaktoru, kde se odpařuje a mísí se s katalyzáto-
rem, přicházejícím z regenerátoru, s plynem, přicházejícím z jednotky dělení krakových plynů a s vodní parou.

Ve fluidním katalytickém reaktoru je teplota max. 552^oC a max. přetlak 343 kPa.

Reakční produkty se v cyklonech zbaví stržených částic katalyzátoru a vedou se do spodku hlavní dělící kolony. Do
spodku hlavní dělící kolony se přivádí stripovací pára. Hlavou kolony odchází směs uhlovodíků a vodní páry, ze které
se po kondenzaci a chlazení oddělí plynné a kapalné uhlovodíky, odcházející dále do jednotky dělení krakových ply-
nů. Kyselá voda se odvádí do jednotky vyvařování kyselých vod.

Dalším  produktem z hlavní  dělící  kolony je surový  těžký  benzin, který se po průchodu stripovací kolonou vede na
úpravu do jednotky hydrogenace krakového benzinu.

Lehký krakový olej jako další produkt z hlavní dělící  kolony se vede do stávající jednotky hydrogenační rafinace ply-
nového oleje. Část lehkého krakového oleje se používá na mísení  těžkého topného  oleje a přebytek lehkého krako-
vého oleje se vede do skladu.

Spodek hlavní dělící kolony se vede do mísení těžkého topného oleje. Těžký topný olej se vede do skladu.

Součástí jednotky je regenerace katalyzátoru, která se provádí spalováním úsad na povrchu katalyzátoru v regenerá-
toru. Přebytek  tepla ze spalin, vystupujících z regenerátoru, se využije k výrobě  páry 96 bar. Regenerovaný  kataly-
zátor se znovu vrací do fluidního  katalytického reaktoru. Část  katalyzátoru se nepřetržitě  nahrazuje čerstvým kata-
lyzátorem ze sila.

V jednotce  dělení krakových plynů se zpracovává  hydrogenovaný  těžký benzin z jednotky hydrogenace krakového
benzinu a plynná a kapalná uhlovodíková směs z hlavy hlavní dělící kolony.

Plynná uhlovodíková směs se stlačuje kompresorem a po ochlazení se rozdělí  na  plynnou a kapalnou fázi. Plynná
fáze prochází absorbcí a odchází na úpravu do aminové jednotky. Do absorbce se přivádí hydrogenovaný těžký ben-
zin z jednotky hydrogenace krakového benzinu a kapalná uhlovodíková směs z hlavy hlavní dělící kolony.

Kapalná fáze z absorbce se spojí s kapalnou fází z kompresorové stanice a směs  odchází do stripovací kolony. Ve
stripru se oddělí plynná fáze, která  odchází do kompresorové stanice a kapalná  fáze, která odchází do debutanizé-
ru. V debutanizéru se oddělí kapalné plyny, které odchází  na  aminovou  jednotku. Spodkem debutanizéru odchází
krakový benzin do jednotky MEROX benzinu. Část krakového benzinu se vrací do absorpce.

V jednotce je zařazena kolona na dělení propanu a butanové frakce. Nástřikem dělící kolony jsou kapalné  plyny, vy-
stupující z jednotky  MEROX - kapalných plynů. V dělící  koloně se kapalné plyny rozdělí na  propanovou  směs, od-
cházející hlavou kolony do jednotky výroby propylenu. Spodkem dělící kolony  odchází  kraková  butanová frakce do
skladu kapalných plynů. Část této frakce se odvádí do stávající jednotky výroby MTBE (metyl-tercbutyl-eter).

V jednotce hydrogenace krakového benzinu se zpracovává surový těžký benzin z hlavní dělící kolony.

Surový  těžký  benzin  se  míchá  s  vodíkovým  cirkulačním plynem, předehřívá se teplem z proudu, vystupujícího z
reaktoru a dohřívá se v nástřikové peci před vstupem do reaktoru.

V hydrogenačním reaktoru je teplota max. 372 ⁰C a max. přetlak 4 MPa.

Reakční směs z reaktoru se po ochlazení  rozdělí v separátoru  na plynnou a kapalnou fázi. Část plynné fáze se od-
pouští do aminové jednotky. Zbytek plynné fáze se doplňuje vodíkem ze stávající jednotky  katalytického reformingu
a míchá se jako vodíkový cirkulační plyn do vstupujícího surového těžkého benzinu.

Kapalná fáze ze separátoru se vede do jednotky dělení krakových plynů.

V aminové jednotce se zpracovávají plyny a kapalné plyny z jednotky dělení krakových plynů a odplyn ze separátoru
hydrogenace krakového benzinu. Pomocí 25% ního roztoku dietanolaminu se z nich vypírá sirovodík.

Plyn z jednotky dělení krakových plynů a odplyn ze separátoru  hydrogenace  krakového  benzinu se vypírá v amino-
vém  absorbéru a odchází  jako  topný  plyn, který se částečně vrací do komplexu fluidního katalytického kraku jako
palivo pro pece a přebytek se odpouští do stávající rafinérie a na teplárnu.

Kapalné plyny z jednotky dělení krakových plynů se vypírají v aminovém absorbéru a odchází do  jednotky  MEROX-
kapalných plynů.

25% ní roztok dietanolaminu z obou absorbérů, nasycený  sirovodíkem, se regeneruje v aminovém  stripru a vrací se
zpět po dočištění na filtru, obsahujícím aktivní uhlí, do absorbčních kolon. Z hlavy stripovací  kolony vystupuje sirovo-
dík, který se odvádí do stávající výroby síry.

V jednotce MEROX se zpracovávají  odsířené  kapalné plyny z aminové jednotky. V louhové vypírací koloně se z ka-
palných  plynů odstraní zbytek sirovodíku pomocí 20% roztoku louhu sodného. V extrakční koloně se kapalné plyny
zbaví pomocí 20% roztoku louhu sodného merkaptanické síry a po  filtraci  přes pískový filtr odchází do jednotky dě-
lení krakových plynů.

Nasycený roztok louhu sodného, vystupující z extrakční kolony, se regeneruje v oxidačním reaktoru  společně s na-
syceným roztokem louhu z jednotky MEROX-benzinu. Oxidace se provádí vzduchem za přítomnosti katalyzátoru.

Oxidace probíhá při teplotě max. 65 ⁰C a přetlaku max. 0.74 MPa.

Regenerovaný roztok louhu sodného ze separátoru se vrací do jednotky MEROX-plynů i do jednotky  MEROX-benzi-
nu.Sirníkový olej ze separátoru se odvádí buď do slopového systému nebo do jednotky fluidního katalytického kraku
(do stripovací kolony benzinu).

V jednotce MEROX-benzinu se zpracovává krakový benzin z jednotky dělení krakových plynů.

V louhovém extraktoru se krakový benzin vypírá 20% ním roztokem louhu sodného, který se  přivádí z jednotky ME-
ROX-kapalných plynů.

V reaktoru se krakový benzin,zbavený zbytků sirovodíku, podrobí oxidaci vzduchem na katalyzátoru, tvořeném aktiv-
ním uhlím impregnovaným MEROX katalyzátorem.

Oxidace probíhá při teplotě max. 65 ⁰C a přetlaku max. 1,3 MPa.

Ze spodku reaktoru odchází vyčištěný krakový benzin do skladu.

V jednotce stripování kyselých vod se zpracovávají kyselé vody z vakuové destilace, z jednotek fluidního katalytické-
ho kraku, dělení  krakových plynů a aminové jednotky, z jednotek hydrogenace krakového benzinu a výroby propyle-
nu a ze stávající jednotky hydrogenační rafinace plynového oleje.

Kyselé vody se čerpají z nástřikové nádrže přes výměník tepla, ve kterém se předehřívají vystripovanou vodou, vystu-
pující ze spodku stripovací kolony, do  stripovací  kolony. Teplo se dodává pomocí reboileru, do kterého je přivedena
pára 6,5 bar.

Ve stripovací koloně je teplota 85^oC na hlavě kolony a 113^oC ve spodku kolony. Max. přetlak ve stripovací koloně je
0,35 MPa.

Hlavou stripovací kolony odchází směs sirovodíku, amoniaku a vodní  páry, která  je  zavedena  do stávající jednotky
výroby síry.

Spodkem kolony odchází vystripovaná voda po ochlazení do stávající jednotky hydrogenační rafinace  plynového ole-
je a do stávající jednotky odsolování ropy.

V jednotce výroba propylenu se zpracovává propanová směs z jednotky dělení krakových plynů.

Propanová směs se nastřikuje do kolony, ve které se oddělí hlavou propylenová frakce a ze spodku  odchází  propa-
nová frakce do skladu kapalných plynů. Místo běžného vařáku je použit systém kompresoru tepelného čerpadla.
Teplo, které vzniká při kompresi par z hlavy kolony, se používá pro vyhřívání kolony.

V dělící koloně je teplota 26 ^oC na hlavě kolony a 37^oC ve spodku kolony. Max. přetlak v dělící koloně je 1,3 MPa.

Propylen - kapalná fáze ze sací nádrže kompresoru odchází přes sušiče do nádrže naplněné katalytickým sorpčním
činidlem, na kterém se odstraní z propylenu karbonylsulfid a těžké kovy.

V sorpční nádrži je teplota 26 ^oC a max. přetlak 2,5 MPa.

Vyčištěný propylen odchází ze sorpční nádrže do skladu kapalných plynů.

Do slopového  sběrného  potrubí  jsou zavedeny slopy z vakuové destilace, z aminové jednotky, z jednotky MEROX-
plynu a z jednotky stripování kyselých vod.

Sběrné potrubí je zavedeno do odlučovače v jednotce zařízení  odplynového systému. Z odlučovače se slop vyčerpá-
vá do stávajících slopových nádrží na bloku 26.

Uhlovodíkové úkapy z čerpadel, ze vzorkovacích míst a nevyčerpatelné kapaliny ze zařízení, odstaveného z provozu
kvůli údržbě, jsou zavedeny do podzemního sběrného systému, spádovaného do sběrné nádrže. Proplach sběrného
systému se bude provádět  lehkým  krakovým  olejem a horkou  vodou. Kapalné uhlovodíky se budou vyčerpávat ze
sběrné nádrže do stávajících slopových nádrží na bl. 26.

Obsah reaktorového okruhu v jednotce MEROX-benzinu se vyčerpává do flérového sběrného systému, který je zave-
den do odlučovače v jednotce zařízení odplynového systému.

Výstupy z pojišťovacích ventilů, používané pro uvolňování a profukování  zařízení  při  nestabilních režimech provozu
(spouštění a odstavování jednotky), umístěných v jednotkách fluidního katalytického kraku, jsou zavedeny  do  dvou
sběrných potrubí, napojených do odlučovací nádrže. Do odlučovací nádrže se vyprazdňuje obsah reaktorového okru-
hu v jednotce MEROX-benzinu samostatným potrubím.

Plynná fáze z odlučovací nádrže se odvádí přes nádrž s uzavírací kapalinou
na polní hořák, ve kterém se spaluje. Polní hořák je vybaven zařízením
umožňujícím bezpečný chod polního hořáku a bezpečné a bezdýmé spalo-
vání.

Kondenzátní systém slouží ke sběru kondenzátů z páry 42, 16 a 6,5 bar z hlavních výrobních a souvisejících zaříze-
ní, umístěných na bl. 24, z pomocných výrobních zařízení, umístěných na bl. 35 a z potrubních mostů.

Kondenzáty z páry 42 bar a 16 bar se svádí do expandéru, ve kterém se z nich  uvolňuje  pára 6,5 bar. Pára 6,5 bar
se odvádí do rozvodu páry 6,5 bar. Kondenzát se z expandéru  dopravuje  vlastním tlakem do dalšího expandéru, ve
kterém se uvolní tlak na atmosférický tlak.

Uvolněný kondenzát se využije: